Hana Catalano

Bolševická inkvizice

Část 1
          Od tzv. „sametové“ revoluce uplynulo již více než 12 let, avšak v justičním systému se změnilo pramálo – stejně jako na politické scéně. Lži, podvody, korupce a bývalé komunistické a estébácké struktury ve vrcholných pozicích v ČR dnes vnímá již i západní svět, který byl tolik nadšen předstíraným pádem komunismu za Železnou oponou. Bohužel, pravá tvář této postkomunistické „demokracie“ měla být odhalena dříve, v době, kdy se jednalo o vstupu ČR do NATO, v době, kdy se bez důkladného prověření situace v zemi velkoryse poskytlo rovnocenné partnerství v této organizaci a nabídly se i další hospodářské výhody.
          Další důvod k odsouzení Clintonovy administrativy. Je veřejně známo, že Clinton byl a je levicově orientován. Během svých studií měl spoustu komunistických přátel v bývalém Sovětském svazu i v Československu, kam jezdil na návštěvy v dobách Studené války – za hluboké totality. Sám se s komunistickou ideologií ztotožňoval, obdivoval a propagoval ji. Důsledky jeho vlády jsou šokující – a to ještě nevíme všechno! Doufejme, že president G.W. Bush učiní veškeré potřebně kroky v tom, aby Amerika opět byla pilířem svobody a demokracie – symbolem oázy života hodného žití, za který stojí zato bojovat. My všichni jsme povinni tento boj za svobodu vést a neustoupit v něm ani o píď. Všichni jsme na tento svět přišli jako svobodní jedinci – nikdo nemá právo nám tento základní Boží dar upírat.
          Jsme svědky toho, že základní lidská práva jsou v ČR stále pošlapávána (a nejen tam), že Ústava ČR je pouze bezpředmětným souborem článků, které nejsou respektovány.
          Sledujeme kauzu Hučín, která slouží „bývalým“ komunistů jako prubířský kámen předhozený veřejnosti. Tento prubířský kámen má ukázat, jak dalece je veřejnost připravena a ochotna přijímat sílící moc komunistických struktur, které se ve skutečnosti své moci nikdy nevzdaly, pouze tahaly za rozhodující nitky v pozadí. Pokud tyto struktury zvítězí, budou následovat další vykonstruované procesy, které si pamětníci – političtí vězni – pamatují velice dobře z nikoliv tak vzdálené minulosti.
          Celá kauza je založena na nezákonně vykonstruovaných důkazech, kdy hlavním a „utajovaným“ svědkem je jakýsi Josef Dvořák (dle dřívějších zpráv se jedná o Jiřího Metelku z Přerova, blízkého spolupracovníka bývalého důstojníka StB Ludvíka Zifčáka).
          Ohlášená premiéra však nedopadla k očekávání a spokojenosti soudce Michala Jelínka a přísedících soudců, honosně zvaných „soudní senát“.
          Státní zástupkyně Lenka Šromová přečetla necelých 9 z celkových 29 stran textu obžaloby, a na konci svého vystoupení podala soudnímu senátu návrh na vyloučení veřejnosti z dalšího soudního jednání. Svůj návrh zdůvodnila funkcí BIS a „utajovanými skutečnostmi“.
          Soudní síň pojala celkem asi 70 lidí, z nichž někteří měli to štěstí, že se mohli posadit, zbytek stál u zadní stěny. Přítomni byli též zástupci médií, a celý průběh zahájení soudního líčení mohl být video/audio nahráván. Při návrhu státní zástupkyně o vyloučení veřejnosti přítomní hlasitě projevovali svůj nesouhlas a soudce pohrozil vyklizením soudní síně.
          K návrhu o vyloučení veřejnosti měli možnost vyjádření obhájci Milan Hulík a Stanislav Devátý i obžalovaný Vladimír Hučín.
          V této souvislosti je třeba zmínit i další důležitou skutečnost. Po celých více než 12 let tzv. „demokratického“ systému od soudu odcházejí komunističtí a estébáčtí zločinci s úsměvem na rtech a s posíleným sebevědomím. Žádná vazba, žádné tresty odnětí svobody za týrání a pronásledování nevinných lidí – maximálně nízké podmínečné tresty. Zdá se být až neuvěřitelné, že bývalý ministr vnitra a později 20 let předseda vlády Lubomír Štrougal, který stál v samém čele totalitního režimu v Československu a svědomitě plnil rozkazy přicházející z Moskvy, byl po všechny ty „posametové“ roky ponechán na svobodě, užívajíc si tučné penze. Před několika dny odcházel od soudu s povýšeným úsměvem, zproštěn všech obvinění. K soudnímu líčení jej doprovázela jeho dcera, profesí sama právnička, která dohlížela, zda její kolegové odvádějí dobrou práci. Štrougal se při opouštění soudní budovy spokojeně vyjádřil na kamery, že je čas podívat se na nějaký ten hokejový zápas.
          Další totalitní předák Alois Grebeníček, který za bývalého režimu jako vyšetřovatel StB mučil elektrickým proudem a jiným fyzickým týráním odpůrce komunismu, je též stále na svobodě a jeho proces se díky komunistickým soudcům protahuje již několik let – od roku 1995! Jeho syn Miroslav Grebeníček je předákem KSČM, pokračovatelky KSČ, jedné z oficiálně uznaných parlamentních politických stran (!!). Komunistická strana a její ideologie byly v roce 1993 zákonem odsouzeny jako zločinné.
Neskutečné, že?
Ale zpět k té soudní komedii.
          JUDr Milan Hulík jmenoval 5 skutečností, kterými odůvodňuje vznesenou námitku podjatosti ze strany soudce Michala Jelínka (jedná se o autentický záznam):
     1) V posledním usnesení o vazbě předseda senátu Michal Jelínek zdůvodnil další trvání vazby odkazem – poukazem – na jakýsi úřední záznam vyšetřovatele o chování Vladimíra Hučína, sepsaný po seznámení obžalovaného s výsledky vyšetřování. Obžalovaný a obhajoba tento dokument neznají, nebyli s ním seznámeni a o jeho existenci se dozvěděli až z předmětného usnesení.

Použitím neznámého dokumentu pro zdůvodnění nutnosti další vazby dal předseda senátu najevo svoji podjatost.

     2) Tentýž předseda senátu se ještě před hlavním líčením na otázky tisku vyjádřil tak, že při rozhodování o vazbě přihlédne k názoru Krajského soudu, který dříve v jiném řízení rozhodoval a důvodech trvání vazby.

Protože soudce nesmí dát předem najevo jak bude rozhodovat, projevil předseda senátu touto svojí indiskrecí svoji podjatost.

     3) Řada svědků obdržela předvolání k soudu na dny 14. a 15. 2. do místnosti soudu č. 3, což je nejmenší místnost v budově přerovského soudu. Z toho je zřejmé, že o vyloučení veřejnosti z dalšího jednání bylo již předem rozhodnuto, a to bez vyjádření stran. První den (13. 2.) bylo hlavní líčení zahájeno v místnosti č. 4, kam se část veřejnosti s některými zástupci médií vešla.

Protože soudce nesmí prejudikovat své rozhodnutí (v následném jednání předseda senátu skutečně veřejnost vyloučil), dal předvoláním svědků najevo svoji podjatost.

     4) Soud přijal obžalobu, a to za situace, kdy z protokolu o domovní prohlídce je zřejmé, že tato byla povolena v bydlišti Vladimíra Hučína. Bydlištěm je podle komentáře obydlí, prostor, kde dotyčná osoba bydlí. Takovým obydlím je byt Vladimíra Hučína v rodinném domku v Přerově, Lančíkových 10, jehož dvoutřetinovým spoluvlastníkem je matka Vladimíra Hučína Anna Hučínová, a třetinovým spoluvlastníkem je Vladimír Hučín.

Předkládám soudu dokument o vlastnických vztazích.

          Podle protokolu k domovní prohlídce byla většina věcí, které slouží jako důkazy proti našemu klientovi, nalezena v prostorách mimo jeho obydlí a ve vedlejších prostorách, jejichž vlastníkem je Anna Hučínová, která nedala souhlas k domovní prohlídce, a orgány trestního řízení nepředložily žádné jiné povolení k domovní prohlídce, které by se týkalo těchto jiných vedlejších prostor v majetku paní Hučínové. Podle §2 odst. 1tr. ř. nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. Jestliže tedy trestní spis k této věci obsahuje důkazy, tj. věci, ze kterých vychází obžaloba, a tyto důkazy byly získány v rozporu s trestním řádem, jako takové nemohou být vůbec použity, a obhajoba činí návrh – zároveň v souvislosti s podjatostí, aby všechny tyto důkazy byly vyřazeny ze spisu, a pokud tak nelze technicky učinit, aby k nim soud nepřihlížel.           Dále uvádím, že z obsahu spisu je zřejmé, že byl prováděn odposlech na dvou telefonních linkách. V rozhodnutí o povolení odposlechu dvou čísel - 0641-250514 a 0641-250515 – se uvádí, že obě čísla jsou vedena na Vladimíra Hučína, což je v rozporu s vyúčtováním Telecomu, který tyto linky vede samostatně na uživatele Annu Hučínovou a Vladimíra Hučína. Z obsahu spisu není zřejmé, které rozhovory byly prováděny z které linky, což znamená, že při nemožnosti rozlišení byly důkazy získány nezákonným způsobem a opět je tedy nutno je ze spisu vyřadit, nebo k nim nepřihlížet.
          Jestliže předseda senátu nevrátil věc s takto nezákonně provedenými důkazy při předběžném projednání obžaloby zpět do přípravného řízení, dal najevo svoji podjatost.
          A konečně pátým důvodem, kterým obhajoba odůvodňuje svoji námitku podjatosti, je skutečnost, že během celého doposud prováděného trestního řízení orgány trestního řízení nevyhověly jedinému návrhu obhajoby – poslední důkazy byly zamítnuty vyšetřovatelem při seznámení se spisem.
          Podle §2 odst.5tr.ř. jsou orgány činné v trestním řízení povinné posuzovat způsobem uvedeným v Trestním řádu stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede.
          Jestliže nebylo vyhověno jedinému návrhu obhajoby, došlo k porušení této základní zásady trestního řízení, a pokud za této situace byla obžaloba soudcem přijata, indikuje to opět jeho neobjektivitu a závislost.
          Nakonec uvádím, že podle zákona se obžalovaný může hájit způsobem, který uzná za vhodný, a způsob obhajoby mu nemůže být přičten k tíži. Vracím se k dokladu neznámému obhajobě – usnesení o pokračování vazby, kde se obžalovaný měl dopustit něčeho vůči osobě vyšetřovatele.
          Pokud se tak stalo – pokud se tak stalo, tak obhajoba uvádí, že takovéto jednání obžalovaného může být postiženo buď trestním oznámením ze strany vyšetřovatele - například verbální útok na vyšetřovatele – nebo se vyšetřovatel může bránit u soudu žalobou na ochranu osobnosti. V žádném případě tyto výroky ze strany obžalovaného nemohou sloužit orgánům trestního řízení k nějakému závěru o jeho vině či k rozhodnutí o ponechání ve vazbě.
          Za této situace obhajoba navrhuje, aby v případě konečného zamítnutí námitky podjatosti soud dále nejednal, neboť ani dál jednat nemůže podle Trestního řádu, a aby celou věc podle §221 tr.ř. vrátil státní zástupkyni k došetření, neboť další projednávání věci by bylo v rozporu se základními zásadami trestního řízení, tak jak bylo citováno v předchozích námitkách.
Na dotaz předsedy senátu M. Jelínka, zda se námitky podjatosti týkají pouze jeho osoby, oba obhájci odpověděli kladně.
Na návrh státní zástupkyně na vyloučení veřejnosti oba obhájci uvedli, že jsou ochotni přistoupit na vyloučení veřejnosti pouze v bodech soudního jednání, které by se skutečně týkaly utajovaných skutečností.
Vladimír Hučín ve svém vyjádření k návrhu státní zástupkyně na vyloučení veřejnosti využil příležitosti a snažil se vzhledem k přítomné veřejnosti a médiím říct víc než byl soudce Jelínek ochoten nechat zaznít soudní síní. Proto byly Hučínovy věty soudcem několikrát nespokojeně a hlasitě přerušeny.

     Hučínova slova (autentický záznam):
          Já mám zato, že veřejnost by měla být účastna tohoto jednání, poněvadž se zde jedná o problematiku, kterou lze formulovat jako pronikání komunistických struktur do státní správy, a to velmi rafinovaně.
Za současné vlády sociální demokracie je to neuvěřitelné, a je to mimořádně rafinované. Když vezmeme v potaz například zde přítomnou státní zástupkyni Šromovou ... (soudce nenechal V. Hučína dokončit větu).
V zájmu výchovné činnosti bych chtěl upozornit, že tím, že veřejnost bude přítomna, bude mít možnost sledovat o co tady jde. Materiály, které jsou tzv. „utajovány“, budou zanedlouho stejně oficiálně odtajněny, protože se jedná většinou o komunistické zločince, kteří zákonem o odtajnění materiálů o StB budou zveřejněni, a každý, kdo bude mít zájem, může do těchto materiálů nahlédnout. A tyto „utajované“ materiály tvoří podstatnou část spisu. Také vy, jako předseda senátu – chápu, že jste třeba mladý a nemáte ty zkušenosti, můžete nahlédnout do materiálů, které byly nalezeny nad rámec věci. Je tam třeba materiál, který zpracoval na podkladě svých odborných znalostí krajský tajemník přerovského kraje Mamula. Tento materiál byl určen k tomu, aby stanovil, kdo může pro ně pracovat a kdo ne, jaký je limit. Jak má takový člověk vypadat a jakou šablonu má zachovat.
Podle dalších informací, které jsem získal z materiálů, které jsem zachránil z hořících ohňů, kdy je estébáci a jejich zločinná banda Lidových milicí spalovali, jsem se snažil zachránit jakýsi odkaz pro tento národ, o co jim vlastně jde; objasňoval jsem některé promítání agentů StB do Charty 77. Ale vrátím se k tomu původnímu tématu.
Mám zato, že protože se jedná o takovouto závažnou věc, myslím si, že veřejnost by měla být účastna. Veřejnost velice rychle pozná, v čí  zájmu se mělo utajovat, protože pronikání těchto komunistických zločinců do nejvyšších úrovní je evidentní, a bude ještě nějaký čas trvat.
Samozřejmě, státní zástupkyně má velký zájem na tom, aby veřejnost byla vyloučena, aby tyto informace nevešly ve známost, protože to v postatě ohrožuje její místo. Ona kryje člověka, který má mimořádně dobré kontakty s bývalým šéfem StB. A to vědomě! Právě tohoto člověka vědomě dává na rehabilitační procesy k politickým vězňům! To je, prosím vás, neuvěřitelné! Takže já mám zájem na tom výchovném efektu, a vy a soudní senát byste měli zvážit, že by se měla věc v celém rozsahu projednávat za přítomnosti veřejnosti a pokud možno sdělovacích prostředků a všech těch, kteří mají o to zájem.
Takže to je můj úvod k vyjádření. Chci jenom říct soudu, že já osobně jsem se snažil o důkladnou prověrku zde přítomné Šromové. Tato prověrka potom proběhla za velmi podivných okolností v době, kdy měl problémy i komunistický bachař soudruh Jakubík, který je dnes na nejvyšším místě. Všichni byli překvapeni, jak rychle tato prověrka byla provedena. Byla provedena účelově...( přerušen soudcem) ... Veřejnost by měla vědět, co se tady hraje! Prověrka Šromové byla účelová, byla to jakási výměna za to, že Šromová plnila funkci chodícího razítka ... (přerušen soudcem)... jako tzv. nezávislá osoba!
Ještě chci dodat, že během policejní prohlídky, kde asistovaly různé zásahové jednotky, byl přítomen i jeden četník Komínek – jako nezávislá osoba – který byl držen stranou, a když se chtěl na něco podívat, byl odbyt s tím, ať je rád, že tam může být a do ničeho nestrká nos. Měl by být vyslechnut jako svědek.
Na otázku soudce ohledně námitky podjatosti Hučín prohlásil, že se naprosto ztotožňuje s vyjádřením svých obhájců.
     Podařilo se mu ještě dodat následující větu:
Ještě dodám, že v průběhu soudního líčení bude prokázáno, že pumový útok, teroristický útok na kanceláře organizace politických vězňů byl účelový, byl řízen z vysokých míst policie a ve státním zájmu, a byl proveden proto, aby policie mohla proniknout do kanceláří politických vězňů a získat tam materiály a informace, které by jiným způsobem nezískala. Tato akce byla propojena s ultralevicovou organizací komunistické strany, kterou tady na severní Moravě máme.
          Po delší poradě senát námitku podjatosti zamítl a zamítl i účast veřejnosti na dalším jednání. Obhajoba vznesla námitku podjatosti celého senátu a podala proti tomuto usnesení stížnost, která bude řešena Krajským soudem v Ostravě.
          Poté soud vyzval veřejnost a média k opuštění soudní síně a přistoupil k výslechu obžalovaného. Vladimír Hučín na protest proti vyloučení veřejnosti prohlásil, že se dalšího projednávání věci nebude účastnit a žádal, aby byl odveden ze soudní síně. V reakci na to oba obhájci konstatovali, že za dané situace nemohou svého klienta obhajovat, neboť bez součinnosti a spolupráce s ním by byl krácen na své obhajobě, a celé jednání by mělo spíše formu inkvizice.
          Senátu Okresního soudu v Přerově tedy nezbývalo nic jiného než celé jednání odročit na neurčito.
(pokračování příště.)
Když Vladimíra Hučína odváděla chodbou justiční stráž, stačil odpovědět na 3 otázky zástupcům tisku.
     Dotaz: Máte v ruce nějaké důkazy o spiknutí?
V.H.:   Samozřejmě důkazy mám. Je to komunistické spiknutí, které je dlouhodobě připravované a souvisí to s náměstkem policejního presidenta Jakubíkem a těmito lidmi.
     Dotaz: Kam to dál vede?
V.H.: Velice vysoko, ale záleží na volbách. Pak bude všechno jasné. Kdybych to vytáhl teď, tak je to zničí, a proto mě drží ve vazbě.
     Dotaz: Myslíte, že to někdy vůbec vyjde na světlo?
V.H.: Musím bojovat a vydržím! Vydržel jsem už horší věci. A vyhraji to. Mám trumfy v kapse!

          Před opuštěním soudní budovy Přemysl Vachalovský a John Bok (autoři známé dokumentární a kompromitující publikace s názvem KATO, která vydává svědectví o dřívější spolupráci dnešního českého ministra zahraničí Jana Kavana s StB), aktivisté za dodržování lidských práv, podali u Okresního soudu v Přerově trestní oznámení na státní zástupkyni L. Šromovou v souvislosti s nezákonným získáváním důkazních materiálů. V dalších dnech následovala další trestní oznámení podaná na různých místech České republiky účastníky zahájení výše zmíněného soudního líčení.