Hana Catalano,
říjen 2004

Bolševická inkvizice – část V

Ten kdo drží žebřík je stejně špatný jako sám zloděj.
(německé přísloví)

     Vykonstruovaný proces s bývalým kpt. BIS Vladimírem Hučínem měl své pokračování ve dnech 4., 5. a 6. října 2004. Během těchto tří dnů se mělo projednávat zbývajících šest bodů obvinění (viz předchozí části Bolševické inkvizice) a mělo dojít k vyslechnutí svědků. Státní zástupkyni Šromovou (s pochybně získanou bezpečnostní prověrkou, autorku obžaloby) již asi natrvalo vystřídala státní zástupkyně Staňková. Soudce Jelínek zatím účinkuje v soudcovském rouchu (i přes četné písemné stížnosti obhájců a veřejnosti), přestože v jakékoliv jiné demokratické zemi by byl již dávno donucen talár sundat a živit se jiným způsobem. Tento „soudce“ opět rozhodl, že soudní jednání proběhne s vyloučením veřejnosti – údajně z důvodu projednávání utajovaných skutečností. Žádné „utajované skutečnosti“ se však během třídenního procesu neprojednávaly, o čemž svědčí písemné vyjádření obhájce JUDr Milana Hulíka a důvěrníků Zdeňky Mašínové a Johna Boka (sepsané v Přerově, 06-10-2004), ve kterém navíc odsuzují brutální útok policie na přítomné protestující politické vězně a další veřejnost, jež kauzu Hučín sledují od jara 2001 a domáhají se veřejného procesu v souladu s Ústavou ČR. Obhájce i důvěrníci ve svém prohlášení mj. požadují též odstoupení premiéra Grosse, ministra vnitra Bublana a policejního ředitele Koláře.
     Od počátku celé této kauzy (jaro 2001) je zcela zřejmé, že kpt. BIS V. Hučín byl ze své funkce účelově odstraněn a všechna pozdější vykonstruovaná obvinění byla připravena tak, aby Hučín byl na dlouhou dobu umlčen. Kdyby se takto snažili státní zástupci a soudci v případech zločinců z řad bývalé KSČ, StB a LM, měli bychom dnes vyrovnání s minulostí již dávno za sebou a žili bychom ve zdravé společnosti, očištěné od zločinců kompromitovaných totalitním režimem. Ve skutečnosti máme tyto lidské zrůdy na důležitých veřejných postech, v justici, armádě, ve školství a u policie, mnoho z nich bylo na delší čas „uklizeno“ na zastupitelské úřady v zahraničí. Skutečnost je taková, že naše republika je v roce 2004 ekonomicky i politicky ovládána a řízena lidmi, kteří, když ne sami bývalí komunisté či důstojníci/spolupracovníci represivních složek StB a LM, neštítí se pro svůj osobní prospěch a politická „korýtka“ s komunisty dále spolupracovat. To vše samozřejmě za peníze daňových poplatníků, kteří si vývoj ve své zemi po „sametovém podvodu“ představovali úplně jinak.
     A o této skutečnosti je kauza Hučín. Je to kauza nás všech slušných lidí, my všichni bychom měli pevně stát za statečným člověkem, který na úkor své újmy nikdy nezaprodal své smýšlení a přesvědčení, jeho život je zasvěcen boji proti komunismu – za svobodu a demokracii. Kauza Hučín je o vývoji naší společnosti po roce 1989, o podvodech a zradách na nás všech. Podvody a zrady se netýkají pouze České republiky. Infiltrace komunismu sahá daleko za hranice ČR a jako mor se šíří ze všech satelitů bývalého SSSR. Ohrožuje naše spojence v NATO a celý demokratický svět. Spolupráce československých komunistů a tajných služeb se zeměmi osy zla neskončila v roce 1989! V. Hučín na těchto skutečnostech pracoval, v různých zpravodajských operacích BIS rozkrýval aktivity extrémních levicových skupin a komunistické strany, napojení na „bývalou“ KGB, na irácké, libyjské a další zástupce teroristických států. V. Hučín se ctí, zápalem a přesvědčením odváděl perfektní práci při úkolech, jež mu byly svěřeny. Stal se nežádoucím, ohrožoval klid a pozice těch, kteří jsou dnes u moci. Proto musel být odstraněn. Způsob, kterým se tak stalo (zatčení, razie v místě bydliště) a kterým je V. Hučín dodnes ponižován, sledován a vyšetřován (nezákonná délka vazby, umístění a pozorování na psychiatrii, vleklá kauza, neustálé výslechy, sociální dávky silně pod hranicí životního minima atd.), odpovídají mustru procesů z 50. let a z doby normalizace – totalitní zvůle.
     Třetí den ostudného procesu (06-10-04) se situace u přerovského soudu vyhrotila policejním zásahem, který v ČR po roce 1989 nemá obdoby. Policie vláčela po zemi ven ze soudní budovy lidi, kteří žádali veřejný proces, zaručený Ústavou ČR. Došlo ke zraněním a tělesně postižený F. Cigánek (80 let) skončil po zkolabování v nemocnici na JIP. Byl jedním z těch, koho policie vlekla za nohy po zemi soudní budovou až ven na chodník, napůl svlečeného. O celém policejním zásahu existuje filmový dokument natočený na místě Martinem Vadasem. Situace v kauze Hučín dospěla již tak daleko, že veškeré mlčení, nezájem a „pštrosí hry“ politiků musí skončit. Žádáme veřejný proces a v případě prokázání neviny obviněného žádáme jeho plnou reinstalaci do předchozí funkce s následným povýšením a patřičným odškodněním za roky útrap a újmy. 
     Žádáme také nezávislé pozorovatele a média ze zahraničí, aby se seznámili s celou kauzou a vyvodili ze zjištěných skutečností patřičné závěry. „Political correctness“ se v boji s terorismem a extrémismem nevyplácí, jak jsme se již všichni, kteří ctíme svobodu a demokracii přesvědčili. Svět nás všech se změnil v září 2001, a již nikdy nebude jak býval.
     Zárodek zla, ze kterého terorismus a extrémismus pramení do všech koutů světa, má název. Jmenuje se komunismus! Dějiny i současnost jsou toho přesvědčivým důkazem.

Reakce ze Slovenska:

          Vazeni priatelia,
to co v sucasnosti prevadza Cesky stat v politickom procese s Vladimirom Hucinom je komunisticko-fasisticka bestialita. V kazdom state a kazdom rezime sa vzdy najde dost pochopov a uboziakov ktori za kus zvanca a privilegii budu mlatit zeny a starcov. Ide o tom ze ak sa tu ma hovorit o nejakej demokracii v EU a celkovo v civilizovanom svete  tak demokraticky stat taketo zneuzivanie moci nesmie pripustit. Je obzvlast poburujuce a zalostne ze tentokrat pouzili represiu proti byvalym politickym vaznom a odporcom komunizmu.
     Je nesporne ze kontinuita komunistickych zakonov po prevrate v Novembri 1989 pokracuje aj v sucasnosti.
     Polozme si ale otazku  ako je mozne ze sa nieco take odohrava v 21 storoci  a 15 rokov po zruseni STB. Pokusim sa odpovedat sam.
     Zapad a jeho predstavitelia akceptuju byvalych komunistov ako obchodnych partnerov, pojem antikomunizmus je povazovany za pravicovy extremizmus.
     Bolo by nieco podobne mozne aj v pristupe k antifasistom. Nebolo,  a zacinam silne uvazovat o tom co pise Jozef Vaskovic o zdovodneni pozadia tzv. Holocaustu.
     Zda sa ze antikomunisti totalne prehrali a prehrala aj demokracia na Zapade. Vsetko sa zvrho len na honbu za ziskom.
     Preto mlci EU preto mlci Amerika v pripade Vlada Hucina!

Boh nas ochranuj!

František Bednár
Svetove zdruzenie byvalych ceskoslovenskych politickych vaznov
Poprad, Slovensko