Hana Catalano
březen 2005

Bolševická inkvizice VI

Kauza Hučín opět za zavřenými dveřmi u OS Přerov, 4. – 7. dubna 2005

Motto k zamyšlení. Dva citáty, dva státníci- dvě vize, dva odkazy světu.

1)      „Častokrát opakovaná lež se stává pravdou.“ V. I. Lenin (1870 – 1924)
2)      „Opakování nepromění lež v pravdu.“ F. D. Roosevelt (1882 – 1945)


Projednávání 6 obvinění bývalého kpt. BIS Vladimíra Hučína bylo před 6 měsíci (říjen 2004) předčasně ukončeno tvrdým zásahem policie proti veřejnosti, která žádala veřejný proces. Podle informace obhájců a důvěrníků se tehdy po celé tři dny žádné utajované skutečnosti neprojednávaly, tudíž nebyl žádný oficiální důvod k soudnímu řízení za zavřenými dveřmi.

Okresní policejní ředitel (Přerov) Jiří Zlámal po útoku policie proti veřejnosti prohlásil: „Zásah byl v souladu se zákonem.“ Bolševickým jistě, demokratickým nikoliv. Jenže J. Zlámal a spousta dalších, kteří se na této štvanici podílí, zřejmě stále ctí zákony bývalého totalitního režimu. A hlavně, chtějí si chránit vlastní reputaci a místo na slunci, jak se říká. Včera zanícený a oddaně sloužící soudruh, dnes hrdý kapitalista se ctí k lidským právům. A zítra?? Tito lidé si asi skutečně myslí, že „utajovaným“ procesem nedojde u veřejnosti ke zpochybňování nečistých bezpečnostních prověrek, k odhalení špíny v našich bezpečnostních složkách, k rozhořčení nad servilitou státních zástupců, soudců a policie k bývalým komunistickým strukturám, které zcela neutajovaně dosud tahají za provázky moci v naší zemi. Osoby kompromitované bývalým zločineckým režimem prostě za žádnou cenu nechtějí dopustit, aby soudní proces s Vladimírem Hučínem byl veřejný! Tím se prakticky usvědčují ze všeho, co o nich již víme, co již bylo během minulých let zveřejněno různými médii, včetně internetu.

Kdyby totiž všechny tyto již známé informace nebyly pravdivé, tento soudní proces už by jednak dávno skončil, a co je podstatné, byl by býval veřejný – nebylo by co skrývat a tajit před veřejností a médii.

Nejen kvůli současnému stavu v zemi, ale právě kvůli výše uvedenému logickému závěru má Vladimír Hučín stále více příznivců. A s tím se nepočítalo. A příznivci přibývají i vzhledem k minulým veřejným výrokům stále ještě premiéra S. Grosse, který se ve věci V. Hučína arogantně, hanlivě a posměšně vyjádřil ve smyslu, že se všichni ještě budeme velice divit, co je to ten Hučín za člověka. Tato arogantní právnická „rychlokvaška“ je ostudou naší země, a co do cti, zásadovosti a morálním principům nesahá V. Hučínovi ani po kotníky! Občané nechtějí zkorumpovanou, nečitelnou vládu – arogantní pacholky – propojenou s podsvětím a s bývalými komunistickými zločinci. Všichni chceme ve vysokých státních funkcích (za své peníze) slušné lidi, pro které bude jim námi svěřená moc ctí a nikoliv bezedným korytem!

Vladimír Hučín má několik velikých výhod nad svojí štvavou smečkou. Patří sem hlavně čest, odvaha a nebojácnost.
Další část přerovského seriálu proběhne 4. – 7. dubna 2005. Tentokrát ve druhém patře, které je propojeno s vedlejší budovou. To kvůli těm „utajovaným“ svědkům, aby je nikdo nespatřil (císařovy nové šaty). Nikdo je tedy „nespatří“. 4. dubna bude vyslechnut pplk. P. Částečka, bývalý nadřízený V. Hučína, který byl nakonec pro svůj kladný postoj k V. Hučínovi a k demokracii ze své funkce i z BIS odejit. 5. duben bude zřejmě zasvěcen utajovaným důstojníkům bezpečnostních služeb, kteří vesměs hodnotí V. Hučína velice kladně. O těch se také nesmí vědět. To je však pochopitelné, jejich identita by neměla být vzhledem k narůstajícímu levicovému extrémismu a hrozbám terorismu odhalena. Utajovaný by však neměl zůstat plk. Jan Princ, který má účinkovat 6. dubna. V. Hučín byl plk. Princem dne 12. 2. 2000 vyzván, aby identifikoval své zdroje, což V. Hučín z vážných důvodů odmítl. Věděl, že J. Princ byl vlivovou osobou StB a v souvislosti s tím byl a je obklopen bývalými příslušníky StB, kteří mu pomáhali a pomáhají i mimo práci u BIS. Takové osobě prostě V. Hučín nemohl své zdroje/informátory odhalit. J. Princ je iniciátorem trestního stíhání a jednoho z bodů obžaloby, a to neuposlechnutí rozkazu. Není od věci připomenout, že dosazení J. Prince do funkce ředitele teritoriálního odboru BIS Olomouc uvítaly levicové organizace přímo s nadšením. Není divu...

Dne 7. 4. se dle všeho odehraje premiéra Stanislava Vrány, údajně bývalého zaměstnance slovenské SIS, nyní bratrsky pomáhajícímu české BIS. Tento člověk se podílel na sabotování operací IV. odboru (bývalé působiště V. Hučína v rámci BIS) – problematika levicového extrémismu, státní subverze apod. (Není tajemstvím, že manželka Vrány miluje prostředí zámku levicového barda a milionáře Statise Prusalise, kde ráda předvádí své kosmetické zboží. Líbí se tam prý i Šárce Grossové a dalším)

Není úmyslem tohoto článku znovu opakovat skutečnosti a obsazené role, neboť vše již bylo řečeno i napsáno. Paměť lze osvěžit mj. na internetových stránkách:

www.hucin.com
www.freewebs.com/vanek/index.htm
www.aaawebpages.cz
www.geocities.com/rudyjoska/index.htm
www.jan.sinagl.cz,
či prostě zadat jméno Vl. Hučína do vyhledavače www.google.com, kde lze najít všechny dostupné souvislosti a skutečnosti.
Článkem se tedy pouze připomíná již téměř pětiletá kauza, jež bude mít nyní v dubnu pokračování. Přijďte se podívat, kolik našich poslanců/senátorů dorazí, aby se přesvědčili, zda vše odpovídá pravidlům demokratické hry. Určitě mezi nimi nebude chybět pan poslanec Kalousek, který se v pondělí 21. 3. 2005 přesvědčivě bil v prsa a nahlas tvrdil, že dělá vše pro to, aby proces s Vladimírem Hučínem byl veřejný (členská schůze KDU-ČSL v Přerově, kam byl V. Hučín pozván). I další poslanci, a nejen ti, průběžně během let vyřkli stejně přesvědčivé tvrzení. Uvidíme. Nebo uvidíme?